1.Tessalonicenským, 4.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi, a líbiti se Bohu, [v tom] abyste se rozhojnili více.
2. Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.
3. Tať jest zajisté vůle Boží, [totiž] posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,
4. [A] aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v poctivosti,
5. Ne v líbosti žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;
6. [A] aby neutiskal ani oklamával v jednání bratra svého, proto že mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám, a osvědčili.
7. Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.
8. A protož kdo [tím] pohrdá, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i nám dal Ducha svého svatého.
9. O lásce pak bratrské není potřebí psáti vám; nebo jste vy od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.
10. A jistě činíte to všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se [v tom] více rozhojnili,
11. A snažili se pokojni býti, a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,
12. Abyste poctivě chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.
13. Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.
14. Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel, a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.
15. Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.
16. Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé.
17. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.
18. A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.