1.Tessalonicenským, 4.kapitola

1. Dále pak, bratří, prosíme vás, a napomínáme v Pánu Ježíši, jakož jste přijali od nás, kterak byste měli choditi, a líbiti se Bohu, [v tom] abyste se rozhojnili více.

2. Víte zajisté, jaká přikázaní vydali jsme vám skrze Pána Ježíše.

3. Tať jest zajisté vůle Boží, [totiž] posvěcení vaše, abyste se zdržovali od smilstva,

4. [A] aby uměl jeden každý z vás svým osudím vládnouti v svatosti a v poctivosti,

5. Ne v líbosti žádostí jako i pohané, kteříž Boha neznají;

6. [A] aby neutiskal ani oklamával v jednání bratra svého, proto že mstitel jest Pán všeho toho, jakož i předpověděli jsme vám, a osvědčili.

7. Nebo nepovolal nás Bůh k nečistotě, ale ku posvěcení.

8. A protož kdo [tím] pohrdá, ne člověkem pohrdá, ale Bohem, kterýž i nám dal Ducha svého svatého.

9. O lásce pak bratrské není potřebí psáti vám; nebo jste vy od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé.

10. A jistě činíte to všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se [v tom] více rozhojnili,

11. A snažili se pokojni býti, a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám,

12. Abyste poctivě chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.

13. Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají.

14. Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel, a z mrtvých vstal, takť Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním.

15. Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli.

16. Nebo sám ten Pán s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví v Kristu vstanou nejprvé.

17. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme.

18. A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.