Filipenským, 3.kapitola

1. Dále pak, bratří moji, radujte se v Pánu. Jednostejných vám věcí psáti mně se jistě nestýště, vám pak [to] bezpečné jest.

2. Vizte psy, vizte zlé dělníky, vizte roztržku.

3. Neboť myť jsme obřízka, kteříž duchem sloužíme Bohu, a chlubíme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v těle,

4. Ačkoli i já mohl bych doufati v těle. Zdá-liť se komu jinému, že by mohl doufati v těle, já více,

5. Obřezán jsa osmého dne, [jsa] z rodu Izraelského, pokolení Beniaminova, Žid z Židů, podlé zákona farizeus,

6. A z strany horlivosti protivník církve, z strany [pak] spravedlnosti zákonní jsa bez úhony.

7. Ale to, což mi bylo ziskem, položil jsem sobě pro Krista za škodu.

8. Nýbrž i všecky věci pokládám škodou býti pro vyvýšenost známosti Krista Ježíše Pána svého, pro nějž jsem to všecko ztratil, a mám to jako za lejna, abych Krista získal,

9. A v něm nalezen byl nemající své spravedlnosti, kteráž jest z zákona, ale tu, kteráž jest z víry Kristovy, tu spravedlnost, kteráž jest z Boha, a u víře [záleží,]

10. Abych poznal jej, a moc vzkříšení jeho, i společnost utrpení jeho, připodobňuje se k smrti jeho,

11. Zda bych tak přišel k vzkříšení z mrtvých.

12. Ne že bych již dosáhl, aneb již dokonalým byl, ale snažně běžím, zda bych i uchvátiti mohl, načež uchvácen jsem od Krista Ježíše.

13. Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl.

14. Ale to jedno [činím,] na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši.

15. Protož kteřížkoli jsme dokonalí, to smýšlejme. A pakli v čem jinak smyslíte, i toť vám Bůh zjeví.

16. Ale k čemuž jsme již přišli, v tom při jednostejném zůstávejme pravidle, a jednostejně smyslme.

17. Spolunásledovníci moji buďte, bratří, a šetřte těch, kteříž tak chodí, jakož máte příklad na nás.

18. Neboť mnozí chodí, o nichž jsem častokrát pravil vám, a nyní s pláčem pravím, že [jsou] nepřátelé kříže Kristova,

19. Jichžto konec [jest] zahynutí, jejichž Bůh [jest] břicho, a sláva v mrzkostech jejich, kteříž o zemské věci stojí.

20. Ale naše obcování jest v nebesích, odkudž i spasitele očekáváme Pána Jezukrista,

21. Kterýž promění tělo naše ponížené, aby bylo podobné k tělu slávy jeho, podlé mocnosti té, kterouž mocen jest i všecky věci podmaniti sobě.