Římanům, 5.kapitola

1. Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista,

2. Skrze něhož i přístup měli jsme věrou k milosti této, kterouž stojíme. A chlubíme se nadějí slávy Boží.

3. A ne jen [nadějí,] ale také chlubíme se ssouženími, vědouce, že ssoužení trpělivost působí,

4. A trpělivost zkušení, zkušení pak naději.

5. A nadějeť nezahanbuje; nebo láska Boží rozlita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž dán jest nám.

6. Kristus zajisté, když jsme my ještě mdlí byli, v čas příhodný za bezbožné umřel,

7. Ješto sotva kdo za spravedlivého umře, ač za dobréhoť by někdo snad i umříti směl.

8. Dokazujeť pak Bůh lásky své k nám; nebo když jsme ještě hříšníci byli, Kristus umřel za nás.

9. Čím tedy více nyní ospravedlněni jsouce krví jeho, spaseni budeme skrze něho od hněvu.

10. Poněvadž byvše nepřátelé, smířeni jsme s Bohem skrze smrt Syna jeho, nadtoť smířeni jsouce, spaseni budeme skrze život jeho.

11. A ne jen [to,] ale chlubíme se i Bohem, skrze Pána našeho Jezukrista, skrze něhož nyní smíření jsme došli.

12. A protož jakož skrze jednoho člověka hřích na svět všel a skrze hřích smrt, a tak na všecky lidi smrt přišla, v němž všickni zhřešili.

13. Nebo až do zákona hřích byl na světě, ale hřích se nepočítá, když zákona není.

14. Kralovala pak smrt od Adama až do Mojžíše také i nad těmi, kteříž nehřešili ku podobenství přestoupení Adamova, kterýž jest figůra toho budoucího.

15. Ale ne jako hřích, tak i milost. Nebo poněvadž onoho jednoho pádem mnoho jich zemřelo, mnohemť více milost Boží a dar z milosti toho jednoho člověka Jezukrista na mnohé rozlit jest.

16. Aniž jako skrze jednoho, kterýž zhřešil, [tak] milost. Nebo vina z jednoho [pádu] ku potupení, ale milost z mnohých hříchů k ospravedlnění.

17. Nebo poněvadž pro ten pád jeden smrt kralovala pro toho jednoho, mnohemť více, kteříž rozhojněnou milost a dar spravedlnosti přijímají, v životě kralovati budou skrze toho jediného Jezukrista.

18. A tak tedy, jakž skrze pád jeden na všecky lidi [přišla vina] ku potupení, tak i skrze jediné ospravedlnění na všecky lidi [přišla milost] k ospravedlnění života.

19. Nebo jakož skrze neposlušenství jednoho člověka učiněno jest mnoho hříšných, tak i skrze poslušenství jednoho spravedlivi učiněni budou mnozí.

20. Zákon pak k tomu přistoupil, aby se rozhojnil hřích, a kdež se rozhojnil hřích, [tu] ještě více rozhojnila se milost,

21. Aby jakož kraloval hřích k smrti, tak aby i milost kralovala skrze spravedlnost k životu věčnému, skrze Jezukrista Pána našeho.