Ozeáš, 8.kapitola

1. [Přičině] k ústům svým troubu, [rci: Aj, letí] jako orlice na dům Hospodinův, proto že přestoupili smlouvu mou, a proti zákonu mému převráceně činili.

2. Budouť sic volati: Bože můj, znáť tebe Izrael,

3. [Ale] opustilť jest Izrael dobré, nepřítel jej stihati bude.

4. Oniť ustanovují krále, ale beze mne; knížata vyzdvihují, k nimž já se neznám; [z] stříbra i [z] zlata svého činí sobě modly k svému zkažení.

5. Opustíť je tele tvé, ó Samaří, když se zažhne prchlivost má na ně. Až dokudž nebudou moci [ostříhati] nevinnosti?

6. Však i ono jest od Izraele, řemeslník je udělal, a neníť Bohem; nebo drtiny budou z toho telete Samařského.

7. Poněvadž větru rozsívají, takéť vichřici žíti budou; ani stébla žádného míti nebudou; úroda nevydá mouky, a by pak i vydala, cizozemci to sehltí.

8. Sehlcen bude Izrael, tudíž budou mezi pohany jako nádoba, v níž není žádné líbosti.

9. Proto že se oni utíkají [k] Assurovi, oslu divokému, kterýž jest toliko sám svůj, [a] že Efraim [sobě] najímá milovníky,

10. A že posílali dary mezi pohany: protož tudíž je zberu [i já,] anobrž jižť jsou okusili něčeho pro břímě krále knížat.

11. Nebo vzdělal Efraim mnoho oltářů k hřešení, máť oltáře k hřešení.

12. Vypsal jsem jemu znamenité věci v zákoně svém, [ale] neváží sobě rovně jako cizí věci.

13. [Z] obětí darů mých obětují maso a jedí, Hospodin neoblibuje jich. Jižť zpomene na nepravost jejich, a vyhledávati bude hříchy jejich, že se oni do Egypta navracují,

14. A že se zapomenul Izrael na Učinitele svého, a nastavěl chrámů, a Juda vzdělal mnoho měst hrazených. Protož pošli oheň na města jeho, a zžíře paláce jeho.