Ozeáš, 6.kapitola

1. V úzkosti své ráno hledati mne budou: Poďte, a navraťme se k Hospodinu; nebo on uchvátil a zhojí nás, ubil a uvíže [rány] naše.

2. Obživí nás po dvou dnech, dne třetího vzkřísí nás, a budeme živi před oblíčejem jeho,

3. Tak abychom znajíce Hospodina, více poznávati se snažovali; nebo jako jitřní svitání jest vycházení jeho, a přijde nám jako déšť jarní a podzimní [na] zemi.

4. Což mám činiti s tebou, ó Efraime? Což mám činiti s tebou, ó Judo, ano vaše dobrota jest jako oblak ranní, a jako rosa jitřní pomíjející?

5. Protož otesával jsem skrze proroky, zbil jsem je řečmi úst svých, aby soudů tvých světlo vzešlo.

6. Nebo milosrdenství oblibuji a ne obět, a známost Boha více než zápaly.

7. Ale oni smlouvu [mou] jako lidskou přestoupili, [a] tu se mi zpronevěřili.

8. Galád město činitelů nepravosti, [plné] šlepějí krvavých.

9. Rota pak kněžstva [jsou] jako lotři, kteříž na někoho čekají na cestě, kudyž se jde do Sichem; nebo zúmyslnou nešlechetnost páší.

10. V domě Izraelském vidím hroznou věc: Tam smilstvím Efraimovým poškvrňuje se Izrael.

11. Ano i u tebe, ó Judo, vsadil rouby, když jsem já zase vedl zajatý lid svůj.