Izaiáš, 28.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. Běda koruně pýchy, ožralcům Efraimským, květu nestálému [v] kráse a slávě své, těm, kteříž jsou při vrchu údolí velmi úrodného, a ztupeným od vína.
2. Aj, silný a mocný Páně jako příval [s] krupobitím, [jako] povětří vyvracející, jako povodeň vod prudkých [a] rozvodnilých prudce až k zemi porazí.
3. Nohami pošlapána bude koruna pýchy, ožralci Efraimští.
4. Tehdáž stane se, že květ [ten] nestálý [v] kráse a slávě své těch, kteříž jsou při vrchu údolí velmi úrodného, bude jako ranní ovoce, prvé než léto [bývá;] kteréž vida někdo, nepustil by ho z ruky, až by je snědl.
5. V ten den bude Hospodin zástupů korunou ozdoby, a korunou okrasy ostatkům lidu svého,
6. A duchem soudu sedícímu na soudu, a silou těm, kteříž zapuzují válku až k bráně.
7. Ale i ti od vína bloudí, a od opojného nápoje se potácejí. Kníže i prorok bloudí, [přeplňujíce se] nápojem opojným, pohlceni jsou od vína, potácejí se od nápoje opojného, bloudí u vidění, chybují v soudu.
8. Nebo všickni stolové plní jsou vývratků [a] lejn, tak že žádného místa [čistého] není.
9. Kohož by vyučoval umění? A komu by posloužil, aby vyrozuměl naučení? [Zdali] ostaveným od mléka, odtrženým od prsí?
10. Poněvadž [měli] naučení za naučením, naučení za naučením, správu za správou, správu za správou, trošku odtud, trošku od onud.
11. A však [jako by] neznámou řečí a cizím jazykem mluvil lidu tomuto,
12. Kdyžto jim řekl: Totoť jest odpočinutí, způsobte odpočinutí ustalému, toť jest, pravím, odpočinutí. Ale nechtěli slyšeti.
13. [I] bude jim slovo Hospodinovo naučení za naučením, naučení za naučením, správa za správou, správa za správou, troška odtud, troška od onud; [k tomu] aby šli a padajíce nazpět, setříni byli, a zapleteni jsouce, aby polapeni byli.
14. Protož slyšte slovo Hospodinovo, muži posměvači, panující nad lidem tímto, kterýž jest v Jeruzalémě:
15. Proto že říkáte: Učinili jsme smlouvu s smrtí, a s peklem máme srozumění, pomsta rozvodnilá, ač přecházeti bude, nepřijde na nás, jakžkoli jsme položili svod za útočiště své, a pod falší jsme se ukryli:
16. Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti.
17. A vykonám soud podlé pravidla, a spravedlnost podlé závaží, i zamete to omylné útočiště krupobití, a skrýši povodeň zatopí.
18. A tak zrušena bude smlouva vaše s smrtí, a srozumění vaše s peklem neostojí; [a] když přecházeti bude pomsta rozvodnilá, budete od ní pošlapáni.
19. Jakž jen počne přecházeti, zachvátí vás; každého zajisté jitra přecházeti bude, ve dne i v noci. I stane se, že sám strach tomu, což jste slýchali, k srozumění poslouží,
20. Zvlášť když bude tak krátké lůže, že se nebude lze stáhnouti, a přikrýti úzké, by se i skrčil.
21. Nebo jako na hoře Perazim povstane Hospodin, jako v údolí Gabaon hněvati se bude, aby dělal dílo své, neobyčejné dílo své, aby vykonal skutek svůj, neobyčejný skutek svůj.
22. A protož nebuďtež již posměvači, aby se nezadrhla osídla vaše; nebo o zkažení, a to jistém, vší země slyšel jsem ode Pána, Hospodina zástupů.
23. Nastavte uší, a slyšte hlas můj; pozorujte, a poslechněte řeči mé.
24. Zdaliž každého dne oře oráč, aby sel, prohání brázdy, a vláčí rolí svou?
25. Zdali když srovná svrchek její, nerozsívá viky, a nerozmítá kmínu a neseje pšenice přední a ječmene výborného, i špaldy v místě příhodném?
26. Nebo učí jej rozšafnosti, Bůh jeho vyučuje jej.
27. Nebýváť pak okovaným smykem mlácena vika, aniž kolem vozním po kmínu se vůkol jezdí; nebo holí vytlouká se vika, a kmín prutem.
28. Pšenice mlácena bývá; však [i té] ne vždycky mlátiti bude, aniž ji potře kolem vozu svého, ani o zuby jeho rozdrobí.
29. I to od Hospodina zástupu vyšlo, [kterýž] jest divný [v] radě, a veleslavný v skutku.