Izaiáš, 25.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. Hospodine, ty jsi Bůh můj, vyvyšovati tě budu, a oslavovati budu jméno tvé; nebo jsi učinil předivné věci. Rady [tvé] zdávna [uložené] jsou věrná pravda.
2. Nebo jsi obrátil město v hromadu, město hrazené v zříceninu, paláce cizozemců, aby nebyli městem, [a] na věky aby nebyli zase staveni.
3. Protož ctíti tě budou lid silný, města národů hrozných báti se tebe budou.
4. Nebo jsi byl hradem chudému, hradem nuznému v úzkosti jeho, útočištěm před povodní, zastíněním před horkem; (nebo vzteklost ukrutníků podvrátila by zed).
5. Hlučení cizozemců jsi přetrhl jako horkost v sucho, horkost stínem oblaku; zhouba ukrutných přetržena.
6. I učiní Hospodin zástupů všechněm národům na hoře této hody z věcí tučných, hody z [vína] vystálého, z věcí tučných, mozk v sobě majících, z [vína] vystálého a učištěného.
7. A zkazí na hoře této zastření, kteréž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jímž přikryti jsou všickni národové.
8. Sehltí i [smrt] u vítězství, a setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři, a pohanění lidu svého odejme ze vší země; (nebo Hospodin mluvil).
9. Pročež řekne v ten den: Aj, Bůh náš tento [jest,] očekávaliť jsme na něj, a vysvobodil nás. Onť jest Hospodin, jehož jsme očekávali; plésati a veseliti se budeme v spasení jeho.
10. Nebo odpočine ruka Hospodinova na hoře této, a mlácen bude Moáb na místě svém, jako vymlacována bývá pleva do hnoje.
11. A roztáhneť ruce své u prostřed něho, jako roztahuje ten, kterýž plyne k plování, a poníží pýchy jeho rameny rukou svých.
12. A tak pevnost [i] výsost zdí tvých sehne, poníží [a] srazí na zem až do prachu.