Přísloví, 13.kapitola
Bible Kralická (1613):
1. Syn moudrý [přijímá] cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2. Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3. Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj [přijde.]
4. Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5. Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6. Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7. Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, [má] však statku mnoho.
8. Výplata života člověku [jest] bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9. Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10. Samou toliko pýchou působí [člověk] svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11. Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší [ho].
12. Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná [jest] strom života.
14. Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15. Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16. Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17. Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18. Chudoba a lehkost [potká] toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19. Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20. Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21. Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí [Bůh] dobrým.
22. Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23. Hojnost [jest] pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24. Kdo zdržuje metlu svou, nenávidísyna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25. Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.