Přísloví, 3.kapitola
Bible Kralická (1613):
1. Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2. Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3. Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4. A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5. Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6. Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7. Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8. [Toť] bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9. Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10. A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11. Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12. Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13. Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14. Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15. Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16. Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17. Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18. Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19. Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20. Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21. Synu můj, nechť neodcházejí [ty věci] od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22. I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23. Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24. Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25. Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26. Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27. Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys [je] činil.
28. Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29. Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30. Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31. Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32. Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33. Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34. Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35. Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.