Přísloví, 2.kapitola

1. Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

2. Nastavíš-li moudrosti ucha svého, [a] nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

3. Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, [a] na opatrnost zvoláš-li;

4. Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

5. Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

6. Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

7. Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou [jest] chodícím v sprostnosti,

8. Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

9. Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti [i] všeliké cestě dobré,

10. Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

11. Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

12. Vysvobozujíc tě od cesty zlé, [a] od lidí mluvících věci převrácené,

13. Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

14. Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

15. Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

16. Vysvobozujíc tě [i] od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

17. Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

18. K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

19. Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

20. Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

21. Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

22. Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.