Žalm 140

1. (140:1) Přednímu z kantorů, žalm Davidův. (140:2) Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, [a] od muže ukrutného ostříhej mne,

2. (140:3) Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

3. (140:4) Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.

4. (140:5) Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

5. (140:6) Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, [a] léčky své mi položili. Sélah.

6. (140:7) Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

7. (140:8) Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

8. (140:9) Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.

9. (140:10) Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

10. (140:11) Padej na ně uhlé řeřavé, [a] na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

11. (140:12) Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, [a] muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

12. (140:13) Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných.

13. (140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, [a] upřímí přebývati před oblíčejem tvým.