Žalm 77

1. (77:1) Přednímu kantoru z [potomků] Jedutunových, s Azafem, žalm. (77:2) Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

2. (77:3) V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.

3. (77:4) Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

4. (77:5) Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.

5. (77:6) [I] přicházeli mi na pamět dnové předešlí, [a] léta dávní.

6. (77:7) Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval [to] duch můj, [pravě:]

7. (77:8) Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?

8. (77:9) Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? [A] konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?

9. (77:10) Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.

10. (77:11) I řekl jsem: Toť jest má smrt. [Ale učiníť] proměnu pravice Nejvyššího.

11. (77:12) Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.

12. (77:13) A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.

13. (77:14) Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?

14. (77:15) Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.

15. (77:16) Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.

16. (77:17) Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, [a] zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.

17. (77:18) Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.

18. (77:19) Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.

19. (77:20) Skrze moře [byla] cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.

20. (77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.