Žalm 71

1. V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

2. Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

3. Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

4. Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

5. Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

6. Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě [jest] chvála má vždycky.

7. Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

8. [Ó] ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

9. Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

10. Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

11. Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

12. Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

13. Nechť jsou zahanbeni, [a] zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

14. Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

15. Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli [mu] počtu nevím.

16. Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

17. Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

18. Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé [tomuto] věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

19. Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

20. Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, [však] zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

21. Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

22. I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

23. Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

24. Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahabiti musili ti, jenž mého pádu hledali.