Žalm 64

1. (64:1) Přednímu z kantorů, žalm Davidův. (64:2) Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

2. (64:3) Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

3. (64:4) Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

4. (64:5) Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

5. (64:6) Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

6. (64:7) Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

7. (64:8) Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

8. (64:9) A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

9. (64:10) I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

10. (64:11) Spravedlivý [pak] veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.