Žalm 55

1. (55:1) Přednímu kantoru na neginot, vyučující [žalm] Davidův. (55:2) Slyš, ó Bože, modlitbu mou, a neskrývej se před prosbou mou.

2. (55:3) Pozoruj a vyslyš mne, [neboť] naříkám v úpění svém, a kormoutím se,

3. (55:4) [A to] pro křik nepřítele, pro nátisk bezbožníka; neboť sčítají na mne lživé věci, a s vzteklostí se proti mně postavují.

4. (55:5) Srdce mé bolestí ve mně, a strachové smrti připadli na mne.

5. (55:6) Bázeň a strach přišel na mne, a hrůza přikvačila mne.

6. (55:7) I řekl jsem: Ó bych měl křídla jako holubice, zaletěl bych a poodpočinul.

7. (55:8) Aj, daleko bych se vzdálil, a přebýval bych na poušti. Sélah.

8. (55:9) Pospíšil bych ujíti větru prudkému a vichřici.

9. (55:10) Zkaz [je], ó Pane, změť jazyk jejich, neboť jsem spatřil bezpráví a rozbroj v městě.

10. (55:11) Dnem i nocí ty [věci] je obkličují po zdech jeho, a v prostředku jeho jest nepravost a převrácenost.

11. (55:12) Těžkosti jsou u prostřed něho, aniž vychází chytrost a lest z ulic jeho.

12. (55:13) Nebo ne [nějaký] nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych [to;] ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:

13. (55:14) Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;

14. (55:15) Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, [a] do domu Božího společně chodívali.

15. (55:16) Ó by je smrt náhle přikvačila, tak aby za živa sstoupiti musili do pekla; nebo jest nešlechetnost v příbytcích jejich a u prostřed nich.

16. (55:17) Já [pak] k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

17. (55:18) U večer, [i] ráno, též o poledni modliti se, a nezbedně volati budu, až i vyslyší hlas můj.

18. (55:19) Vykoupíť duši mou, tak aby v pokoji byla před válkou proti mně; nebo veliké množství bylo jich při mně.

19. (55:20) Vyslyšíť Bůh silný, a je ssouží, (neboť sedí odvěčnosti, Sélah), proto že nenapravují, aniž se bojí Boha.

20. (55:21) Vztáhl ruce své na ty, kteříž s ním pokoj měli, a zrušil smlouvu svou.

21. (55:22) Libější než máslo byla] slova [úst jeho, ale v srdci boj; měkčejší nad olej řeči jeho, a však byly jako] mečové.

22. (55:23) Uvrz na Hospodina břímě své, a onť opatrovati tě bude, aniž dopustí, aby na věky pohnut byl spravedlivý.

23. (55:24) Ale onyno, ty Bože, svedeš do jámy zatracení; lidé [zajisté] vražedlní a lstiví nedojdou polovice dnů svých, já pak v tebe doufati budu.