Žalm 50

1. Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

2. Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

3. Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním [vše] zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

4. Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, [řka:]

5. Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

6. I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.

7. Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já [zajisté] Bůh, Bůh tvůj jsem.

8. Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou [nebyli.]

9. Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

10. Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

11. Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

12. Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

13. Zdaliž jídám maso [z] volů, a pijím krev kozlovou?

14. Obětuj Bohu [obět] chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

15. A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

16. Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

17. Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

18. Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

19. Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

20. Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

21. To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? [Nýbrž] trestati tě budu, a představímť [to] před oči tvé.

22. Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

23. Kdož obětuje [obět] chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu [svou], ukáži spasení Boží.