Žalm 41

1. (41:1) Přednímu zpěváku, žalm Davidův. (41:2) Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

2. (41:3) Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

3. (41:4) Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

4. (41:5) Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

5. (41:6) Nepřátelé moji mluvili zle o mně, [řkouce:] Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

6. (41:7) A jestliže [kdo z nich] přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší [ji.]

7. (41:8) Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, [říkajíce:]

8. (41:9) Pomsta [pro] nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

9. (41:10) Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

10. (41:11) Ale ty, Hospodine, smiluj se nademnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

11. (41:12) Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

12. (41:13) Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

13. (41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.