Žalm 36

1. (36:1) Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. (36:2) Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.

2. (36:3) Nebo mu [ona] pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.

3. (36:4) Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.

4. (36:5) Nepravost smýšlí [i] na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

5. (36:6) Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.

6. (36:7) Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji [jako] hlubokost nesmírná; lidi i hovada [sám] zachováváš, Hospodine.

7. (36:8) Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.

8. (36:9) Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.

9. (36:10) Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.

10. (36:11) Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.

11. (36:12) Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.

12. (36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.