Job, 37.kapitola

1. (36:34) Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.

2. (37:1) Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.

3. (37:2) Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.

4. (37:3) Za nímž zvučí hlukem, [a] hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.

5. (37:4) Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, [jak.]

6. (37:5) Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.

7. (37:6) Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí [nemohl] konati díla svého.

8. (37:7) Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.

9. (37:8) Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.

10. (37:9) Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.

11. (37:10) Také i při svlažování země pohybuje oblakem, [a] rozhání mračno světlem svým.

12. (37:11) A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.

13. (37:12) Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k [prokazování] dobrotivosti, spraví to, že se postaví.

14. (37:13) Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.

15. (37:14) Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb [kdy chce] osvěcovati světlem oblaky své?

16. (37:15) Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, [a jiné] divy dokonalého v uměních?

17. (37:16) A že tě roucho tvé zahřívati [bude,] když [Bůh] zemi pokojnou činí větry poledními?

18. (37:17) Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?

19. (37:18) Poukaž nám, co bychom řekli jemu; [nebo] nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.

20. (37:19) Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo [za mne] mluvil, jistě že by byl sehlcen.

21. (37:20) Ano nyní nemohou patřiti [lidé] na světlo, [když] jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,

22. (37:21) Od půlnoční strany [s] [jasnem jako] zlato přicházeje, [ale] v Bohu hroznější [jest] sláva.

23. (37:22) Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, [ač] jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.

24. (37:23) Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného [z těch, kdož] jsou moudrého srdce.