Job, 8.kapitola
Bible Kralická (1613):
1. Tedy odpovídaje Bildad Suchský, řekl:
2. Dokudž mluviti budeš takové věci, a slova úst tvých [budou jako] vítr násilný?
3. Což by Bůh silný neprávě soudil, a Všemohoucí což by převracel spravedlnost?
4. Synové zajisté tvoji že zhřešili proti němu, proto pustil je po nepravosti jejich.
5. Kdybys ty opravdově hledal Boha silného, a Všemohoucímu se modlil,
6. A byl čistý a upřímý: jistě žeť by se hned probudil k tobě, a napravil by příbytek spravedlnosti tvé.
7. A byly by první věci tvé špatné, poslední pak rozmnožily by se náramně.
8. Nebo vzeptej se, prosím, věku starého, a nastroj se k zpytování otců jejich.
9. (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme [čeho] povědomi; k tomu dnové naši jsou [jako] stín na zemi.)
10. Zdaliž tě oni nenaučí, [a] nepovědí tobě, a z srdce svého nevynesou-liž slov?
11. Zdali roste třtí bez bahna? Roste-liž rákosí bez vody?
12. Nýbrž ještě za zelena, dříve než vytrháno bývá, ano prvé než jaká jiná tráva, usychá.
13. Tak stezky všech zapomínajících se na Boha silného, [tak,] pravím, naděje pokrytce zahyne.
15. Spolehne-li na dům svůj, neostojí; chytí-li se ho, nezdrží.
16. Vláhu má před sluncem, tak že z zahrady jeho výstřelkové jeho vynikají.
17. Při vrchovišti kořenové jeho hustě rostou, [i] na místech skalnatých rozkládá se.
18. A však bývá-li zachvácen z místa svého, až by se ho i odečtlo, [řka:] Nevidělo jsem tě:
19. Tožť ta radost života jeho, a z země jiný vykvetá.
20. Aj, Bůh silný nepohrdá upřímým, ale nešlechetným ruky nepodává:
21. Až i naplní smíchem ústa tvá, a rty tvé plésáním,