Ester, 9.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. Potom dvanáctého měsíce, (jenž jest měsíc Adar), třináctého dne téhož [měsíce,] když přišel čas poručení královského a výpovědi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli nepřátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad těmi, kteříž je v nenávisti měli.
2. Nebo se byli shromáždili Židé v městech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteříž hledali jejich zlého. A žádný před nimi neostál, nebo připadl strach jejich na všecky národy.
3. A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti měli Židy; nebo strach Mardocheův na ně připadl.
4. Byl zajisté Mardocheus veliký v domě královském, a rozcházela se pověst o něm po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl.
5. A tak zbili Židé všecky nepřátely své, mečem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce [je,] a nakládajíce s těmi, kteříž je v nenávisti měli, podlé líbosti své.
6. Ano i v Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů.
7. A Parsandata, Dalfona i Aspata,
8. A Porata, Adalia i Aridata,
9. I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata,
10. Deset synů Amana syna Hammedatova, nepřítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
11. Dne toho, když se donesl krále počet zmordovaných v Susan městě královském,
12. Řekl král Esteře královně: V Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů, a deset synů Amanových. Co pak učinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká jest žádost tvá? A dánoť bude. Aneb která prosba tvá ještě? A staneť se.
13. Odpověděla Ester: jestliže se králi za dobré [vidí,] nechť jest dopuštěno ještě zítra Židům, kteříž jsou v Susan, učiniti podlé výpovědi dnešní, a deset synů Amanových zvěšeti na šibenici.
14. I přikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena jest výpověd v Susan, a tak deset synů Amanových zvěšeli.
15. A shromáždivše se Židé, kteříž byli v Susan, také i čtrnáctého dne měsíce Adar, zmordovali v Susan tři sta mužů. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
16. Jiní také Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jenž je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
17. [Stalo se to] dne třináctého měsíce Adar. I odpočinuli čtrnáctého dne téhož [měsíce,] a učinili sobě v ten den hody a veselé.
18. Ale Židé, kteříž byli v Susan, shromáždili se třináctého dne téhož [měsíce] a též čtrnáctého, a odpočinuli patnáctého, a učinili sobě na ten den hody a veselé.
19. Protož Židé, kteříž bydlí ve vsech [a] v městečkách nehrazených, světí den čtrnáctý měsíce Adar, [majíce] veselé, hody a dobrou vůli, a posílajíce částky [pokrmů] jedni druhým.
20. Nebo rozepsal Mardocheus ty věci, a rozeslal listy ke všem Židům, kteříž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým,
21. Ustavuje jim, aby slavili den čtrnáctý měsíce Adar, a den patnáctý téhož měsíce každého roku,
22. Podlé dnů těch, v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých, a měsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vůli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce částky pokrmů jeden druhému, i dary chudým.
23. I přijali to všickni Židé, že budou činiti to, což začali, a což jim psal Mardocheus:
24. Jak Aman syn Hammedatův Agagský, protivník všech Židů, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setření a zahlazení jejich.
25. Ale jak ona vešla před oblíčej krále, poručil [král] v listech, [aby] obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židům, na hlavu jeho, a aby ho oběsili i syny jeho na šibenici.
26. I nazvali ty dny Purim, [totiž losů,] od jména toho pur. A tak z příčiny všech slov listu toho, a což viděli při tom, i což přišlo k nim,
27. Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své, i na všecky připojené k sobě, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé určitého času jejich každého roku.
28. A že ti dnové [budou] pamětní a slavní v každém věku, rodině, krajině a městě; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů, a památka jejich nepřestane u potomků jejich.
29. Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro větší upevnění psání z strany [dnů] Purim po druhé.
30. A on rozeslal to psání ke všem Židům, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení,
31. Aby tuze drželi dny ty Purim v určité časy jich, jakž je nařídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž [to] přijali na sebe a na símě své, [na] pamět postů a křiku jejich.
32. A tak výpověd Estery potvrdila ustanovení [dnů] Purim, což zapsáno jest v knize této.