2.Paralipomenon, 11.kapitola

1. Když pak přijel Roboám do Jeruzaléma, shromáždil dům Judův a Beniaminův, sto a osmdesáte tisíc výborných bojovníků, aby bojovali proti Izraelovi, a aby zase obráceno bylo království k Roboámovi.

2. Tedy stala se řeč Hospodinova k Semaiášovi, muži Božímu, řkoucí:

3. Pověz Roboámovi synu Šalomounovu, králi Judskému, a všemu lidu Izraelskému, kterýž jest v [pokolení] Judově a Beniaminově, řka:

4. Takto praví Hospodin: Netáhněte a nebojujte proti bratřím svým, navraťte se jeden každý do domu svého; nebo ode mne stala se věc tato. I uposlechli rozkazu Hospodinova, a navrátili se, aby netáhli proti Jeroboámovi.

5. I bydlil Roboám v Jeruzalémě, a vzdělal města hrazená v Judstvu.

6. A vzdělal Betlém, Etam. a Tekoe,

7. Betsur, Socho a Adulam,

8. Gát, Maresa a Zif,

9. Adoraim, Lachis a Azeka,

10. Zaraha, Aialon a Hebron, kteráž [byla] v pokolení Judově a Beniaminově města hrazená.

11. A když upevnil [města] hrazená, osadil v nich knížata, a [zdělal] špižírny k potravám, k oleji a vínu.

12. A v jednom každém městě [složil] štíty a kopí, a opatřil ta [města] velmi dobře, a tak kraloval nad Judou a Beniaminem.

13. Kněží také a Levítové, kteříž [byli] ve všem Izraeli, postavili se k němu ze všech končin svých.

14. Opustili byli zajisté Levítové předměstí svá i vládařství svá, a odebrali se do Judstva a do Jeruzaléma, (proto, že je zavrhl Jeroboám a synové jeho, aby v úřadu kněžském nesloužili Hospodinu.

15. A nařídil sobě kněží [k sloužení] po výsostech ďáblům a telatům, kterýchž byl nadělal).

16. A za nimi ze všech pokolení Izraelských ti, kteříž oddali srdce své k hledání Hospodina Boha Izraelského, přišli do Jeruzaléma, aby obětovali Hospodinu Bohu otců svých.

17. A tak utvrdili království Judské, a zsilili Roboáma syna Šalomounova za tři léta, a po ta tři léta chodili po cestě Davidově a Šalomounově.

18. Potom pojal sobě Roboám ženu, Mahalat, dceru Jerimota syna Davidova, a Abichail, dceru Eliaba syna Izai.

19. Kteráž mu zplodila syny: Jeusa a Semariáše a Zahama.

20. A po té pojal Maachu dceru Absolonovu, kteráž mu porodila Abiáše, Attaie, Zizu a Selomita.

21. Ale miloval Roboám Maachu dceru Absolonovu, nade všecky ženy i ženiny své; nebo byl pojal žen osmnáct, a ženin šedesát, a zplodil dvadceti a osm synů a šedesáte dcer.

22. Ustanovil pak Roboám Abiáše syna Maachy za kníže a vývodu mezi bratřími jeho; nebo [myslil] ho ustanoviti králem.

23. A opatrnosti užívaje, rozsadil všecky [jiné] syny své po všech krajích Judových a Beniaminových, ve všech městech ohrazených, i dal jim potravy hojně, a nabral [jim] mnoho žen.