1.Královská, 4.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. A tak král Šalomoun byl králem nade vším Izraelem.
2. Tato pak byla knížata jeho: Azariáš syn Sádochův knížetem,
3. Elichoref a Achiáš synové Sísovi [byli] písaři, Jozafat syn Achiludův kancléřem,
4. A Banaiáš syn Joiadův nad vojskem, Sádoch pak a Abiatar kněžími,
5. A Azariáš syn Nátanův nad úředníky, a Zábud syn Nátanův nejvyšší rada královská,
6. A Achisar vládař domu, Adoniram pak syn Abdy nad vybraným [lidem.]
7. Měl také Šalomoun dvanácte vládařů nade vším Izraelem, kteříž opatrovali potravou krále i dům jeho. Každého roku za měsíc jeden každý měl opatrovati [krále.]
8. A tato jsou jména jejich: Syn Chur na hoře Efraim;
9. Syn Deker v Makaz a v Salbim, a v Betsemes a v Elon Betchanan;
10. Syn Chesed v Arubot, jehož [bylo] Socho i všecka země Chefer;
11. Syn Abinadabův, [jehož byly] všecky končiny Dor, [a] měl Tafat dceru Šalomounovu za manželku;
12. Baana syn Achiludův, [jehož byl] Tanach a Mageddo, i všecken Betsan, kterýž [jest] vedlé Sartan pod Jezreelem, od Betsan až do Abelmehula [a] až za Jekmaam;
13. Syn Geber v Rámot Galád, jehož byly vsi Jair, syna Manassesova, kteréž jsou v Galád, jehož byla krajina Argob, kteráž jest v Bázan, šedesáte měst velikých hrazených a závřitých;
14. Achinadab syn Iddo v Mahanaim;
15. Achimaas v Neftalím, on také pojal Basemat dceru Šalomounovu za manželku;
16. Baana syn Chusai v Asser a v Alot;
17. Jozafat syn Paruach v Izachar;
18. Semei syn Ela v Beniamin;
19. Geber syn Uri v zemi Galád, v zemiSeona, krále Amorejského, a Oga krále Bázan; ten sám vládařem jedním představen byl té zemi.
20. [Tehdáž] Juda a Izrael rozmnoženi [jsouce] jako písek při moři v množství, jedli a pili, a veselili se.
21. Nebo Šalomoun panoval nade všemi královstvími od řeky až k zemi Filistinské, [a] až k končinám Egyptským. I přinášeli dary a sloužili Šalomounovi po všecky dny života jeho.
22. Vycházelo pak ku potravě Šalomounovi na každý den třidceti měr běli, a šedesáte měr mouky [obecné,]
23. Deset volů krmných a dvadceti volů pastevných, a sto ovec, kromě jelenů, srn, bůvolů a ptactva vykrmeného.
24. On zajisté panoval všudy s této strany řeky od Tipsach až do Gázy nade všemi králi, kteříž byli před řekou, a měl pokoj se všech stran vůkol.
25. I bydlil Juda a Izrael bezpečně, jeden každý pod svým vinným kmenem a pod svým fíkem, od Dan až do Bersabé, po všecky dny Šalomounovy.
26. Měl také Šalomoun čtyřidceti tisíc koní [na] stání k vozům svým, a dvanácte tisíc jízdných.
27. A tak opatrovali ti úředníci krále Šalomouna i všecky, kteříž přicházeli k stolu krále Šalomouna, jeden každý za měsíc svůj, nedopouštějíce, aby v čem nedostatek býti měl.
28. Ječmene také a slámy pro koně a pro mezky dodávali k tomu místu, kdež byl [král,] jeden každý, jakž mu uloženo bylo.
29. Nadto dal Bůh moudrost Šalomounovi a prozřetelnost velikou náramně, a širokost mysli, jako jest písku na břehu mořském.
30. Nebo větší byla moudrost Šalomounova, než moudrost všech národů východních, a než všeliká moudrost Egyptských.
31. Nýbrž moudřejší byl nad všecky lidi, až i nad Etana Ezrachitského, též nad Hémana, a Kalkole i Darda, syny Máchol, a rozneslo se jméno jeho po všech národech vůkol.
32. Složil také tři tisíce přísloví, a písniček jeho bylo tisíc a pět.
33. Vypsal též i o stromích, [počna] od cedru, kterýž jest na Libánu, až do mchu, kterýž roste na zdi; psal i o hovadech a o ptácích, a zeměplazích a o rybách.
34. Protož přicházeli ze všech národů poslouchati moudrosti Šalomounovy, i ode všech králů země, kteříž slyšeli o moudrosti jeho.