1.Samuelova, 22.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. A tak odšel odtud David, skryl se v jeskyni Adulam. To když uslyšeli bratří jeho i všecken dům otce jeho, sešli se tam k němu.
2. A shromáždili se k němu, kteřížkoli byli v ssoužení, a kteřížkoli byli zadlužilí, a kteřížkoli byli v hořkosti ducha, a byl nad nimi knížetem, tak že jich bylo s ním okolo čtyř set mužů.
3. Potom odšel odtud David do Masfa Moábského a řekl králi Moábskému: Prosím, nechť [vcházejí] k vám i vycházejí otec můj a matka má, dokudž nezvím, co se mnou učiní Bůh.
4. I přivedl je před krále Moábského, a bydlili s ním po všecky dny, v nichž zůstával David na tom hradě.
5. Ale prorok Gád řekl Davidovi: Nebývejž déle na tom hradě, jdi, navrať se do země Judské. I odšel David, a přišel do lesa Haret.
6. V tom uslyšel Saul, že by se zjevil David i muži, kteříž byli s ním. Saul pak bydlil v Gabaa pod hájem v Ráma, maje kopí své v rukou svých, a všickni služebníci jeho stáli před ním.
7. I řekl Saul služebníkům svým, kteříž stáli před ním: Slyšte medle, synové Jemini: Všechněm-li vám dá syn Izai pole a vinice? Všecky-li vás postaví za správce nad tisíci a sty,
8. Že jste se všickni spikli proti mně, aniž jest, kdo by mi oznámil? Již i syn můj učinil smlouvu s synem Izai, a však žádný z vás nelituje mne, aniž mi kdo oznámí, že pozdvihl syn můj služebníka mého proti mně, aby [mi] zálohy strojil, jakož se to již [děje.]
9. Odpověděl pak Doeg Idumejský, kterýž též stál s služebníky Saulovými, a řekl: Viděl jsem syna Izai, an přišel do Nobe k Achimelechovi synu Achitobovu.
10. Kterýž radil se o něho s Hospodinem a dal jemu potravy, také i meč Goliáše Filistinského dal jemu.
11. I poslal král, aby zavolali Achimelecha syna Achitobova, kněze, i vší čeledi otce jeho, [totiž] kněží, kteříž byli v Nobe. I přišli všickni před krále.
12. Tedy řekl Saul: Slyš nyní, synu Achitobův. Kterýž odpověděl: Ej, pane můj.
13. I dí k němu Saul: Proč jste se spikli proti mně, ty a syn Izai, když jsi jemu dal chléb a meč, a radils se s Bohem o něj, aby povstal proti mně k strojení [mi] záloh, jakož se to již [děje?]
14. Odpovídaje Achimelech králi, řekl: A kdo jest tak věrný ze všech služebníků tvých jako David, [kterýž] i zetěm královým [jest,] kterýž kráčí v poslušenství tvém, a vzácný jest v domě tvém?
15. Zdaliž jsem se nyní počal tázati Boha o něj? Odstup [to] ode mne. Nesčítejž král takové věci na služebníka svého, ani na kohoz čeledi otce mého, neboť neví služebníktvůj o ničemž o tom ani nejmenší věci.
16. Ale král řekl: Smrtí umřeš Achimelechu, ty i všecken dům otce tvého.
17. I řekl král drabantům, kteříž stáli před ním: Obraťte se a zbíte kněží Hospodinovy, nebo i jejich ruka jest s Davidem; přes to vědouce, že utíká, nedali mi znáti. Služebníci však královští nechtěli vztáhnouti rukou svých, ani se obořiti na kněží Hospodinovy.
18. A protož řekl král Doegovi: Obrať ty se, a pobí [ty] kněží. Takž Doeg Idumejský obrátiv se, obořil se na kněží, a zbil toho dne osmdesáte a pět mužů, kteříž nosili efod lněný.
19. Nobe také město kněžské vyhubil ostrostí meče, od muže až do ženy, od malého až do požívajícího prsí, voly i osly, i dobytky [pobil] ostrostí meče.
20. Jediný toliko syn Achimelechův, syna Achitobova, jehož jméno bylo Abiatar, ušel a utekl k Davidovi.
21. Tedy oznámil Abiatar Davidovi, že Saul zmordoval kněží Hospodinovy.
22. I řekl David Abiatarovi: Vědělť jsem toho dne, když tam byl Doeg Idumejský, že jistotně oznámí Saulovi; jáť jsem přičinu dal [k zhubení] všech duší domu otce tvého.
23. Zůstaň u mne, neboj se; nebo kdož hledati bude bezživotí mého, hledati bude bezživotí tvého, ale ochráněn budeš u mne.