Jozue, 17.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. A [tento] byl los Manassesův (nebo on jest prvorozený Jozefův): Machirovi prvorozenému Manassesovu, otci Gálad, proto že byl muž bojovný, dostal se Galád a Bázan.
2. Dostalo se také jiným synům Manassesovým po čeledech jejich, synům Abiezer, a synům Helek, a synům Asriel, i synům Sechem, a synům Hefer, a synům Semida. ([Nebo] ti jsou synové Manassesovi, syna Jozefova, muži po rodech svých.
3. Ale Salfad, syn Hefer, syna Galád, syna Machir, syna Manasse, neměl synů, než dcery [toliko,] jejichž jsou tato jména: Mahla a Noa, Hegla, Melcha a Tersa.
4. Kteréžto přistoupivše před Eleazara kněze, a před Jozue, syna Nun, i před knížata, řekly: Hospodin přikázal Mojžíšovi, aby nám dal dědictví u prostřed bratří našich. I dal jim Jozue podlé rozkázaní Hospodinova dědictví u prostřed bratří otce jejich.)
5. Dostalo se provazců Manassesovi deset, krom země Galád a Bázan, kteráž byla před Jordánem.
6. Nebo dcery Manassesovy obdržely dědictví mezi syny jeho, země pak Galád přišla jiným synům Manassesovým.
7. A byla meze Manassesova od Asser, Michmetat, jenž jest před Sichem, a táhne se na pravou stranu k obyvatelům Entafue.
8. (Manassesova [zajisté] byla země Tafue, ale Tafue podlé pomezí Manassesova jest synů Efraimových.)
9. Odkudž sstupuje pomezí ku potoku Kána, na poledne tomu potoku, a [tu] jsou města Efraimova u prostřed měst Manassesových; pomezí pak Manassesovo jest na půlnoci toho potoka, a skonává se při moři.
10. Na poledne jest [díl] Efraimův, a na půlnoci Manassesův, moře pak jest pomezí jejich; a v [pokolení] Asser sbíhají se na půlnoci, v [pokolení] pak Izachar na východ.
11. Nebo [dědictví] Manassesovo jest mezi Izacharovým a Asserovým, Betsan i městečka jeho, a Jibleam a městečka jeho; též obyvatelé Dor a městečka jeho, a obyvatelé Endor a městečka jeho; také obyvatelé Tanach a městečka jeho, i obyvatelé Mageddo a městečka jeho; tři ty krajiny.
12. Ale synové Manassesovi nemohli vypléniti [obyvatelů] těch měst; protož [směleji] počal Kananejský bydliti v zemi té.
13. Když se pak zsilili synové Izraelští, uvedli sobě Kananejské pod plat, a nevyhladili jich do konce.
14. Tedy mluvili synové Jozefovi k Jozue, řkouce: Proč jsi nám dal dědictví [toliko] los jeden a provazec jeden, poněvadž jsme lid mnohý; nebo až dosavad žehnal nám Hospodin.
15. I řekl jim Jozue: Poněvadž jsi lid [tak] mnohý, vejdi do lesa, a vyplaň sobě tam v zemi Ferezejské a Refaimské, jestližeť jest malá hora Efraim.
16. Jemuž odpověděli synové Jozefovi: [I tak] nám nepostačí ta hora; přes to vozy železné mají všickni Kananejští, kteříž bydlejí v luzích těch, i ti, kteříž [jsou] v Betsan a v městečkách jeho, i ti, kteříž jsou v údolí Jezreel.
17. I řekl Jozue domu Jozefovu, Efraimovu a Manassesovu, řka: Lid mnohý a silný jsi, nebudeš míti [toliko] dílu jednoho,
18. Ale horu budeš míti. Jestližeť [překáží] les, tedy vysekáš jej, a obdržíš končiny její; nebo vyhladíš Kananejského, ačkoli má vozy železné a jest silný.