Deuteronomium, 10.kapitola

Bible Kralická (1613):
1. Toho času řekl mi Hospodin: Vyhlaď sobě dvě dsky kamenné, podobné prvním, a vstup ke mně na horu, a udělej sobě truhlu dřevěnou.
2. I napíši na dskách těch slova, kteráž byla na dskách prvních, kteréž jsi rozrazil, a vložíš je do té truhly.
3. Tedy udělal jsem truhlu z dříví setim, a vyhladiv dvě dsky kamenné, podobné prvním, vstoupil jsem na horu, nesa ty dvě dsky v rukou svých.
4. I napsal na těch dskách, tak jakž prvé byl napsal, deset slov, kteráž mluvil k vám Hospodin na hoře z prostředku ohně v den shromáždění onoho, a dal je Hospodin mně.
5. A obrátiv se, sstoupil jsem s hory té, a vložil jsem ty dsky do truhly, kterouž jsem byl udělal, a byly tam, jakož mi přikázal Hospodin.
6. Synové pak Izraelští hnuli se z Beerot synů Jakan do Moserah. Tam umřel Aron, a tu jest pochován; i konal úřad kněžský na místě jeho Eleazar, syn jeho.
7. Odtud táhli do Gadgad, a z Gadgad do Jotbata, [do] země vod tekutých.
8. Toho času oddělil Hospodin pokolení Léví, aby nosili truhlu smlouvy Hospodinovy, [a] aby stáli před Hospodinem k službě jemu, a k dobrořečení ve jménu jeho až do dnešního dne.
9. Pročež nemělo pokolení Léví dílu a dědictví s bratřími svými, [nebo] Hospodin jest dědictví jeho, jakož mluvil k němu Hospodin Bůh tvůj.
10. Já pak zůstal jsem na té hoře jako dnů prvních, čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí, a uslyšel mne Hospodin i tehdáž, [a] nechtěl shladiti tebe.
11. Potom řekl mi Hospodin: Vstaň, jdi, předcházeje lid, aby vešli a vládli zemí, kterouž jsem s přísahou zaslíbil otcům jejich, že jim ji dám.
12. Nyní tedy, Izraeli, čeho žádá Hospodin Bůh tvůj od tebe? Jediné abys se bál Hospodina Boha svého, a chodil po všech cestách jeho, a abys miloval ho, a sloužil Hospodinu Bohu svému v celém srdci svém, a ve vší duši své,
13. Ostříhaje přikázaní Hospodinových a ustanovení jeho, kteráž já přikazuji tobě dnes k tvému dobrému.
14. Aj, Hospodina Boha tvého [jest] nebe i nebesa nebes, země a všecky věci, kteréž [jsou] na ní.
15. [Však] toliko v otcích tvých zalíbilo se Hospodinu, aby je zamiloval, a vyvolil símě jejich po nich, vás [totiž] ze všech národů, jakož dnes [vidíš.]
16. Protož obřežtež neobřízku srdce svého, a šíje své nezatvrzujte více.
17. Nebo Hospodin Bůh váš, on [jest] Bůh bohů, a Pán pánů, [Bůh] silný, veliký, mocný a hrozný, kterýž nepřijímá osoby, ani béře darů,
18. Čině soud sirotku a vdově, miluje také příchozího, dávaje mu chléb a oděv.
19. Protož milujte hostě, nebo jste byli hosté v zemi Egyptské.
20. Hospodina Boha svého báti se budeš, jemu sloužiti, a jeho se přídržeti, a ve jménu jeho přisahati budeš.
21. Onť jest chvála tvá, a onť jest Bůh tvůj, kterýž učinil s tebou tyto veliké a hrozné věci, kteréž viděly oči tvé.
22. V sedmdesáti dušech sstoupili otcové tvoji do Egypta, nyní pak rozmnožil tě Hospodin Bůh tvůj, abys byl v množství jako hvězdy nebeské.