Deuteronomium, 3.kapitola

1. Potom obrátivše se, táhli jsme cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nám, on i všecken lid jeho k bitvě do Edrei.

2. I řekl mi Hospodin: Neboj se ho, nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho i zemi jeho, a učiníš jemu tak, jako jsi učinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.

3. Dal tedy Hospodin Bůh náš v ruce naše i Oga, krále Bázan, a všecken lid jeho, i porazili jsme jej, tak že jsme nepozůstavili po něm [žádného] živého.

4. Dobyli jsme také téhož času všech měst jeho; nebylo města, kteréhož bychom jim neodjali, šedesáte měst, všecku krajinu Argob, království Oga v Bázan.

5. Všecka ta města byla ohražená zdmi vysokými, branami a závorami, kromě měst otevřených, [jichž bylo] velmi mnoho.

6. A vyplénili jsme je, jako jsme učinili Seonovi, králi Ezebon, vyhladivše všecka města, muže, ženy i dítky.

7. Všecka pak hovada a kořisti měst rozebrali jsme sobě.

8. Vzali jsme také téhož času zemi z ruky dvou králů Amorejských, kteráž byla před Jordánem, od potoku Arnon až k hoře Hermon,

9. (Sidonští říkají Hermonu Sarion, a Amorejští říkají jemu Sanir),

10. Všecka města v kraji, a všecken Galád, a všecken Bázan až do Sálecha a Edrei, [kteráž byla] města království Og v Bázan.

11. Sám toliko Og, král v Bázan, z jiných obrů byl pozůstal. Aj, lůže jeho, lůže železné, ještě zůstává v Rabbat synů Ammon, devíti loktů zdýlí, a čtyř loket zšíří, jakž jest loket muže.

12. Když tedy zemi tu obdrželi jsme dědičně toho času, [krajinu] od Aroer, jenž [jest] při potoku Arnon, a polovici hory Galád i města její, dal jsem [pokolení] Ruben a Gád.

13. Ostatek pak Galád a všecku [zemi] Bázan, království Oga, dal jsem polovici pokolení Manassesova, [totiž] všecku krajinu Argob, všecku Bázan, kteráž sloula země obrů.

14. Jair, syn Manasse, vzal všecku krajinu Argob, až ku pomezí Gessuri a Machati; pročež nazval [zemi] Bázan od jména svého Havot Jair až do dnešního dne.

15. Machirovi pak dal jsem Galád.

16. A Rubenovu a Gádovu pokolení dal jsem [krajinu] od Galád až ku potoku Arnon, polovici potoka s pomezím až ku potoku Jabok, [kdež jsou] hranice synů Ammonitských,

17. A roviny tyto i Jordán s pomezím od Ceneret až k moři pustému, jenž jest moře slané, ležící pod [horou] Fazga k východu.

18. A přikázal jsem vám toho času, řka: Hospodin Bůh váš dal vám zemi tuto, abyste ji dědičně obdrželi; vezmouce odění na sebe, půjdete před bratřími vašimi, syny Izraelskými, kteřížkoli silní jste.

19. Toliko ženy vaše a dítky vaše, a dobytek váš, ([nebo] vím, že mnoho dobytka máte,) zůstanou v městech vašich, kteráž jsem dal vám,

20. Dokudž by nedal odpočinutí Hospodin bratřím vašim jako i vám, aby i oni dědičně obdrželi zemi, kterouž Hospodin Bůh váš dává jim za Jordánem; tedy navrátíte se jeden každý k dědictví svému, kteréž jsem dal vám.

21. Také i Jozue přikázal jsem toho času, řka: Oči tvé vidí všecko, co učinil Hospodin Bůh váš těm dvěma králům; takť učiní Hospodin všechněm královstvím, do kterýchž ty půjdeš.

22. Nebojtež se jich, nebo Hospodin Bůh váš, onť jest, kterýž bojuje za vás.

23. A tehdáž prosil jsem Hospodina, řka:

24. Panovníče Hospodine, ty jsi počal ukazovati služebníku svému velikost svou a ruku svou přesilnou; nebo kdo jest [Bůh] silný na nebi aneb na zemi, ješto by činiti mohl skutky podobné tvým, a moci podobné tobě?

25. Prosím, nechť vejdu a uzřím zemi tu výbornou, kteráž jest za Jordánem, horu tu výbornou i Libán.

26. Pohnul se pak Hospodin na mne pro vás a neuslyšel mne, ale řekl mi: Dosti máš, nemluv více o to se mnou.

27. Vstup na vrch [hory] Fazga, a pozdvihna očí svých k západu a k půlnoci, ku poledni i k východu, hleď očima svýma; nebo nepřejdeš Jordánu tohoto.

28. Ale přikaž Jozue, a posilň ho, i potvrď ho; nebo půjde před lidem tímto, a on uvede jim v dědictví zemi, kterouž uzříš.

29. I zůstali jsme v údolí naproti Betfegor.