Numeri, 24.kapitola
Bible Kralická (1613):
1. Vida pak Balám, že by se líbilo Hospodinu, aby dobrořečil Izraelovi, již více nešel jako [prvé], jednou i po druhé, k čárům [svým,] ale obrátil tvář svou proti poušti.
2. A pozdvih očí svých, viděl Izraele bydlícího [v staních] po svých pokoleních, a byl nad ním duch Boží.
3. I vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající otevřené oči,
4. Řekl slyšící výmluvnosti [Boha] silného, kterýž vidění všemohoucího vidí, [kterýž] když padne, otevřené má oči:
5. Jak velmi krásní jsou stánkové tvoji, Jákobe, příbytkové tvoji, Izraeli!
6. Tak jako se potokové rozšiřují, jako zahrady vedlé řeky, jako stromoví aloes, [kteréž] štípil Hospodin, jako cedrové podlé vod.
7. Poteče voda z okovu jeho, a símě jeho u vodách mnohých. A král jeho vyvýšen bude více než Agag, a vyzdvihne se království jeho.
8. [Bůh] silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí.
9. Složil se a ležel jako lvíče, a jako lev zůřivý; kdo jej zbudí? Kdo by požehnání dával tobě, požehnaný bude, a kdožť by zlořečil, bude zlořečený.
10. Tedy zapáliv se hněvem Balák proti Balámovi, tleskl rukama svýma a řekl Balámovi: Abys zlořečil nepřátelům mým, povolal jsem tebe, a aj, ustavičně dobrořečil jsi jim již po třikrát.
11. Protož nyní navrať se raději k místu svému. Bylť jsem řekl: Velikou ctí tě ctíti chci, a hle, Hospodin zbavil tě cti.
12. Jemuž odpověděl Balám: Však hned poslům tvým, kteréž jsi poslal ke mně, mluvil jsem, řka:
13. Byť mi dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nebudu moci přestoupiti řeči Hospodinovy, abych činil dobré neb zlé sám od sebe; což mi Hospodin oznámí, to mluviti budu,
14. (Ale však ještě já, již odcházeje k lidu svému, počkej, poradím tobě,) co učiní lid ten lidu tvému v posledních dnech.
15. Tedy vzav podobenství své, dí: Řekl Balám, syn Beorův, řekl muž mající oči otevřené,
16. Řekl slyšící výmluvnosti [Boha] silného, [kterýž] zná naučení nejvyššího, a vidění všemohoucího vidí, [kterýž] když padne, otevřené má oči:
17. Uzřímť jej, ale ne nyní, pohledím na něj, ale ne z blízka. Vyjdeť hvězda z Jákoba, a povstane berla z Izraele, kteráž poláme knížata Moábská, a zkazí všecky syny Set.
18. I bude Edom podmaněn, a Seir v vládařstí přijde nepřátelům svým; nebo Izrael zmužile sobě počínati bude.
20. A když uzřel Amalecha, vzav podobenství své, řekl: [Jakož] počátek národů Amalech, tak konec jeho do gruntu zahyne.
21. Uzřev pak Cinea, vzav podobenství své, řekl: Pevný [jest] příbytek tvůj, a na skále založils hnízdo své;
22. Ale však vyhnán bude Cineus, Assur zajatého jej povede.
23. Opět vzav podobenství své, řekl: Ach, kdo bude živ, když toto učiní [Bůh] silný?
24. A bárky z země Citim [připlynou] a ssouží Assyrské, ssouží také Židy, ale i ten [lid] do konce zahyne.
25. Potom vstav Balám, odšel a navrátil se na místo své; Balák také odšel cestou svou.