Leviticus, 19.kapitola
Bible Kralická (1613):
1. I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2. Mluv ke všemu množství synů Izraelských a rci jim: Svatí buďte, nebo svatý [jsem,] já Hospodin Bůh váš.
3. Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, [nebo] já jsem Hospodin Bůh váš.
4. Neobracejte se k modlám, a bohů litých nedělejte sobě: Já jsem Hospodin Bůh váš.
5. A když obětovati budete oběti pokojné Hospodinu, z dobré vůle své obětovati budete je.
6. Kterého dne obětovati budete, jísti budete [je,] i nazejtří; což by pak zůstalo až do třetího dne, ohněm spáleno bude.
7. Pakli předce jísti budete dne třetího, věc ohavná bude, a nebude oblíbena.
8. Kdož by to jedl, [pokutu] nepravosti své ponese; nebo svatosti Hospodinovy poškvrnil, protož vyhlazena bude duše ta z lidu svého.
9. Když budete žíti obilé země vaší, nesežneš naskrze všeho pole svého, a nebudeš sbírati pozůstalých [klasů] žně své.
10. Tolikéž ostatků vinice své nebudeš bráti, a zrní vinice své nebudeš sbírati; chudému a příchozímu zanecháš toho: Já jsem Hospodin Bůh váš.
11. Nekraďte a nelžete, a nižádný neoklamávej bližního svého.
12. Nepřisahejte křivě ve jméno mé, aniž [kdo] poškvrňuj jména Boha svého: Já jsem Hospodin.
13. Neutiskneš mocí bližního svého, aniž obloupíš [ho.] Nezůstane mzda dělníka u tebe až do jitra.
14. Hluchému nebudeš zlořečiti, a před slepým nepoložíš úrazu, ale báti se budeš Boha svého, [nebo] já jsem Hospodin.
15. Neučiníš neprávě v soudu. Nepřijmeš osoby chudého, aniž šanovati budeš osoby bohatého; spravedlivě souditi budeš bližního svého.
16. Nebudeš choditi jako utrhač v lidu svém, aniž státi budeš na hrdlo bližnímu svému: Já jsem Hospodin.
17. Nebudeš nenáviděti bratra svého v srdci svém; svobodně potresceš bližního svého, a nesneseš na něm hříchu.
18. Nebudeš se mstíti, aniž držeti budeš [hněvu] proti synům lidu svého, ale milovati budeš bližního svého jako sebe samého: Já jsem Hospodin.
19. Ustanovení mých ostříhejte. Hovadu svému nedáš se scházeti s [hovadem] jiného pokolení. Pole svého neposeješ rozdílným semenem, a rouchem z rozdílných věcí, [jako] z vlny a ze lnu, [setkaným] nebudeš se odívati.
20. Jestliže by muž spal s ženou, a obcoval s ní, kteráž děvkou jsuc, byla by zasnoubená [jinému] muži, a nebyla by žádnou mzdou vykoupena, ani propuštěna: [oba dva] zmrskáni budou, a neumrouť; nebo nebyla svobodná učiněna.
21. On pak přivede obět za vinu svou Hospodinu ke dveřím stánku úmluvy, skopce za vinu.
22. I očistí jej kněz skopcem, [kterýž se obětuje] za vinu před Hospodinem, od hříchů jeho, kterýmž zhřešil, a bude mu odpuštěn hřích jeho.
23. Když pak vejdete do země, a nasázíte všelikého stromoví ovoce nesoucího, tedy obřežete neobřezání jeho, [totiž] ovoce jeho. Po tři léta budete míti je [za] neobřezané, [protož] nebude jedeno.
24. Čtvrtého pak léta bude všeliké ovoce jeho posvěcené k chválení Hospodina,
25. (Pátého [teprv] léta jísti budete ovoce jeho), aby rozmnožil vám úrody jeho; [nebo] já jsem Hospodin Bůh váš.
26. Nic nebudete jísti se krví. Nebudete hádati, aniž na časích zakládati budete.
28. Nad mrtvým pak nebudete řezati těla svého, a žádného znamení vyrytého na sobě neučiníte: Já jsem Hospodin.
29. Nepoškvrňuj dcery své, dopouštěje smilniti jí, aby země nesmilnila a nebyla naplněna nešlechetností.
30. Sobot mých ostříhati budete, a svatyně mé báti se budete: Já jsem Hospodin.
31. Neobracejte se k hadačům a věšťcům, ani od nich rady beřte, poškvrňujíce se s nimi: Já jsem Hospodin Bůh váš.
32. Před [člověkem] šedivým povstaň, a cti osobu starého, a boj se Boha svého, [nebo] já jsem Hospodin.
33. Jestliže bude pohostinu u tebe příchozí v zemi vaší, nečiňte jemu křivdy.
34. Jakožto [jeden] z doma zrozených vašich, [tak] bude vám příchozí, kterýž jest u vás pohostinu, a milovati ho budeš jako sebe samého; nebo [i vy] pohostinu jste byli v zemi Egyptské: Já jsem Hospodin Bůh váš.
35. Nečiňte neprávě v soudu, v rozměřování, v váze a v míře.
36. Závaží spravedlivé, kámen spravedlivý, korec spravedlivý, pintu spravedlivou míti budete: Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vás vyvedl z země Egyptské.
37. Protož ostříhejte všech ustanovení mých a všech soudů mých, a čiňte je, [nebo] já jsem Hospodin.