Leviticus, 16.kapitola

1. Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi po smrti dvou synů Aronových, kteřížto, když předstoupili před Hospodina, zemřeli,

2. A řekl Hospodin Mojžíšovi: Mluv Aronovi bratru svému, ať nevchází každého času do svatyně za oponu před slitovnici, kteráž jest na truhle, aby neumřel; nebo [já] v oblace ukáži se nad slitovnicí.

3. S tímto vcházeti bude Aron do svatyně: S volkem mladým, [kterýž bude] v obět za hřích, a s beranem k oběti zápalné.

4. V sukni lněnou svatou obleče se, a košilku lněnou bude míti na těle hanby své, pasem také lněným opáše se, a čepici lněnou vstaví na hlavu, roucha zajisté svatá jsou tato; i umyje vodou tělo své a obleče se v ně.

5. Od shromáždění pak synů Izraelských vezme dva kozly k oběti za hřích, a jednoho berana k zápalné oběti.

6. I bude obětovati Aron volka svého v obět za hřích, a očistí sebe i dům svůj.

7. Potom vezme [ty] dva kozly a postaví je před Hospodinem u dveří stánku úmluvy.

8. I dá Aron na ty dva kozly losy, los jeden Hospodinu, a los druhý Azazel.

9. A obětovati bude Aron kozla [toho,] na něhož by los padl Hospodinu, obětovati jej bude za hřích.

10. Kozla pak toho, na něhož přišel los Azazel, postaví živého před Hospodinem, aby skrze něho učinil očištění, a pustí ho na poušť k Azazel.

11. I bude obětovati Aron volka svého v obět za hřích, a očistí sebe i dům svůj, a zabije volka svého v obět za hřích.

12. Vezme také plnou kadidlnici uhlí řeřavého s oltáře, [kterýž jest] před tváří Hospodinovou, a plné obě hrsti své vonných věcí stlučených, a vnese za oponu.

13. A vloží kadidlo to na oheň před Hospodinem, a dým kadění [toho] přikryje slitovnici, kteráž jest nad svědectvím, a neumře.

14. Potom vezma krve volka toho, pokropí prstem svým na slitovnicí k východu; tolikéž před slitovnicí kropiti bude sedmkrát krví tou prstem svým.

15. Zabije také v obět za hřích kozla [toho,] kterýž jest lidu, a vnese krev jeho do vnitřku za oponu, a učiní se krví jeho, jakož učinil se krví volka, totiž pokropí jí na slitovnici a před slitovnicí.

16. A očistí svatyni od nečistot synů Izraelských a od přestoupení jejich [i] všech hříchů jejich. Totéž učiní i stánku úmluvy, kterýž jest mezi nimi u prostřed nečistot jejich.

17. (Žádný pak člověk ať není v stánku úmluvy, když on vchází k očišťování do svatyně, dokudž by on zase nevyšel a očištění za sebe, za dům svůj i za všecko množství Izraelské nevykonal.)

18. Vyjde pak k oltáři, kterýž jest před Hospodinem, a očistí jej. A vezma krve volka toho, a ze krve kozla, dá na rohy oltáře vůkol.

19. A pokropí ho svrchu krví tou prstem svým sedmkrát, a očistí jej i posvětí ho od nečistot synů Izraelských.

20. A když by dokonal očištění svatyně a stánku úmluvy a oltáře, obětovati bude kozla živého.

21. A vlože Aron obě ruce své na hlavu kozla živého, vyznávati bude nad ním všecky nepravosti synů Izraelských, a všecka přestoupení jejich se všemi hříchy jejich, a vloží je na hlavu kozla, a vyžene [ho] člověk [k tomu] zřízený na poušť.

22. (Kozel ten zajisté ponese na sobě všecky nepravosti jejich do země pusté.) A pustí kozla toho na poušťi.

23. Potom pak přijda Aron do stánku úmluvy, svleče s sebe roucha lněná, v něž se byl oblékl, když vjíti měl do svatyně, a nechá jich tu.

24. A umyje tělo své vodou na místě svatém, a obleče se [zase] v roucha svá, a vyjda, obětovati bude obět zápalnou svou a obět zápalnou lidu, a očistí sebe i lid.

25. A tuk oběti za hřích páliti bude na oltáři.

26. Ten pak, kterýž vyvedl kozla na Azazel, zpéře roucha svá, a zmyje tělo své vodou, a potom vejde do stanů.

27. Volka pak za hřích a kozla za hřích, jejichž krev vnesena byla k vykonání očištění v svatyni, vynese ven z táboru, a spálí ohněm kůže jejich, i maso jejich, i lejna jejich.

28. Kdož by pak spálil je, zpéře roucha svá, a umyje tělo své vodou, a potom vejde do táboru.

29. Bude vám i toto za věčné ustanovení: Sedmého měsíce, desátého dne [téhož] měsíce ponižovati budete duší svých, a žádného díla nebudete dělati, ani doma zrozený, ani příchozí, kterýž jest pohostinu mezi vámi.

30. Nebo v ten den očistí vás, abyste očištěni byli; ode všech hříchů svých před Hospodinem očištěni budete.

31. Sobota odpočinutí bude vám, a ponižovati budete duší svých ustanovením věčným.

32. Očišťovati pak bude kněz, kterýž jest pomazaný, a jehož ruce posvěceny jsou k vykonávání úřadu kněžského místo otce svého, a obleče se v roucha lněná, roucha svatá.

33. A očistí svatyni svatou a stánek úmluvy, očistí také i oltář, i kněží, i všecken lid shromážděný očistí.

34. A bude vám to ustanovením věčným k očišťování synů Izraelských ode všech hříchů jejich, každého roku jednou. I učinil Mojžíš [tak,] jakž [jemu] byl přikázal Hospodin.